Tip na výlet - Karlovarské vyhlídky

Karlovy Vary, světoznámé lázeňské město, se pyšní asi nejvetším počtem rozhleden v jednom městě u nás: jsou zde 4 rozhledny. O Karlových Varech toho bylo napsáno už hodně, my si dnes budeme všímat jen těch rozhleden a vyhlídek. Kromě Goethovy rozhledny (kterou nechala postavit Městská spořitelna) jsou všechny postaveny z rozhodnutí městské rady. Měly za úkol ještě zvýšit atraktivitu tohoto města. Pojďme se tedy rozhlédnout.

Cesta není většinou nijak obtížná, nebýt posledního stoupání z Březové na Vítkův vrch, mohla by být označena jako střední. Poznáte sami. Její velké plus je také v tom, že nevede skoro vůbec po silnicích, po kterých jezdí auta. Pokud si chcete s sebou vzít mapu (což není nikdy na škodu), zkuste si sehnat (třeba v knihovně) plán města Karlovy Vary v měřítku 1:10 000 z roku 1983, made in Geodetický a kartografický ústav Praha. To je totiž zatím jediná tištěná mapa, na kterou jsem narazil, která má zakreslen celý les a cesty v něm. Můžete si také vytisknout výřez z mapy na www stránkách Karlovarského magistrátu.

Mapa KV-(c) P.F.art+Pedro

Od Tržnice se vydáme po Zeyerově ulici na třídu Dr. Davida Bechera, na ní doleva nahoru a na křižovatce doprava na Moskevskou. Na druhé odbočce vlevo odbočíme doleva nahoru jako k Úřadu práce. Před Úřadem práce odbočíme vpravo ke garážím, na ulici Vrázova (viz. mapa). U těchto garáží si na tachometru vynulujeme počítadlo denních kilometrů.

Pojedeme pořád rovně, les vlevo, město vpravo. Po asi 700 metrech narazíme na bránu, když jsem trasu projížděl byla většina bran včetně této otevřená, ale za týden už byla zavřená (ale ne zamčená). Každopádně se dá objet levou stranou (bacha na bahno). Po dalších asi 100 metrech narazíme na rozcestí, kde je uprostřed pěkně neviditelně zapuštený kanál. Pozor na něj. Z rozcestí pojedeme rovně dolů. Po dalších 330 metrech se nám cesta opět rozděluje. My pojedeme vlevo nahoru, po zelené. Jak tak funíme nahoru (tohle ale ještě nic není), dáváme pozor na chodce a psy a po 640 metrech i na zatáčku do úhlu 90° vlevo (kdyby se vám to náhodou do toho kopce nějak moc rozjelo). Za ní už je vidět další křižovatka, tu projedeme ve směru žlutých šipek na silnici. Kdyby nebyly vidět, tak vězte že pojedeme rovně, stále po zelené turistické značce. Zbývá už jen půl kilometru a máme tu první vyhlídku.

Chata Na skalce (450m n/m) není pravou chatou. Stejně tak jako ostatní "chaty", je tato tvořena jen jakýmsi altánem, z jedné strany uzavřeným. Hned vedle této chaty je lavička, odkud je krásný výhled na Karlovy Vary, zejména na dostihové závodiště. Za ním můžete spatřit i železniční trať Karlovy Vary-Cheb a za kopcem Starou Roli (3 věžáky-růžový, zelený a šedý).

Z chaty Na skalce 1 Z chaty Na skalce 2

Až se dokoukáme, budeme pokračovat v cestě. Ještě musím poznamenat, že se nacházíme na tzv. Tuhnické cestě. Každá cesta v tomto lese (nebo skoro každá) má nějaké jméno. Někdy je to po někom významném (Turgeněvova), někdy ne. My se této cesty budeme držet až k Linhartu. Po skoro kilometru a půl nerušeného mírného stoupání se ocitneme na rozcestí u Doubské chaty. Mineme ji, pokračujeme po asfaltce nahoru. Po 570 metrech nás čeká další brána, pokud by nebyla otevřená, objeďte ji z pravé strany. Párkrát šlápneme do pedálů a přijíždíme na silnici. Po levé straně máme mapu lesa. Při této příležitosti mám prosbu: nešahejte na ní. Vidíte, jak už vypadá, chcete-li něco ukázat, držte prst nad ní. Jinak se právě nacházíme u Linharta, to je ta restaurace vlevo. Od mapy se vydáme vlevo, jako k Linhartu, ale před ním hned doprava nahoru, směr Aberg. Nad hlavami už vidíme poutač "Aberg 500 metrů". Ale nenechte se zmýlit, k Abergu je to přesně 2x tolik, 1 km.

Doufám, že máte ještě dost sil, šlapat od Linharta na Aberg, to je docela soda. Asi v půli cesty se nám vpravo otevře výhled na Doubí, v dáli i Chodov a Vřesovou. Pohled si vychutnejte, už ho možná mít nebudete (viz dále). Šlapeme dále do kopečka, po onom kilometru spatříme vlevo postavený sud. Před ním odbočíme vlevo a dojedeme k Abergu (objedeme ho po směru hodinových ručiček).

Doubská hora, Gottwaldova vyhlídka, hotel Aberg. Všechny tyto názvy označují jedno místo. Vyhlídková věž s hotelem, která dnes stojí na Doubské hoře (611m n/m), je již třetí stavbou na tomto místě. Jako první zde byla postavena v roce 1848 dřevěná trámová věž, která však za deset let podlehla požáru spolu s okolními lesy, Proto v roce 1862 rozhodla městská rada o postavení kamenné věže. V roce 1878 přibyla pro lázeňské hosty ještě kavárna. Koncem devadesátých let 19. století se však ukázalo, že věž má stavební nedostatky a musela být pro veřejnost uzavřena. V roce 1904 bylo rozhodnuto městským stavebním odborem o zbourání kamenné věže, která měla být nahrazena restaurací s 25 metrů vysokou rozhlednou v moderním stylu. Pro realizaci stavby byl vybrán projekt architekta Rudolfa Melichara a stavba byla zadána staviteli Josefu Waldertovi. V době poválečné byl objekt pojmenován Gottwaldova vyhlídka. Od roku 1945 do roku 1989 sloužil jako rekreační objekt (od 70. let v majetku Severočeských chemických závodů Lovosice). Po revoluci byl objekt zprivatizován a byla provedena rekonstrukce na hotel. Dnes nese jméno Aberg, podle starého pojmenování tohoto místa.. 6 7 U hotelu se nachází nově vybudovaný (roku 2000) dřevěný pravoslavný kostelík sv. Nikolaje. Byl vysvěcen 16. prosince 2000. Tento kostelík, majitel, propagační leták a ceny tak ukazují na výraznou orientaci na ruskou klientelu. Vyhlídková věž je víceméně nepřístupná. Nachází se v ní luxusní apartmán. Pokud není obsazen, pustí vás tam, ale za poplatek 100 Kč na osobu. Argumentují tím, že po celém hotelu jsou koberce, v apartmánu vybavení a musí tam s vámi zaměstnanec hotelu. Více fotek a informací najdete na internetové adrese www.volny.cz/aberg.

Z chaty Na skalce 1 Z chaty Na skalce 2 Z chaty Na skalce 2
foto kousek od sudu kostelík sv. Nikolaje víc z blízka

Já jsem se na věž dostal. A měl jsem i možnost fotografovat. Leč co čert nechtěl: protrhla se perforace filmu a já tak všechny snímky rozhleden (a z rozhleden) sekal na jedno políčko. Teď budu až do pátku 17.8. truchlit a pak pojedu fotit znovu. Kromě pohledu z Abergu... ;-(

Od Abergu projedeme okolo sudu a dáme se vlevo. Projedeme bránou, která bude nejspíš zavřená a navíc se dá jen špatně objet a pofrčíme po asfaltce až k chatě U křížku. Pojedeme po asfaltce stále rovně, až najedeme na cestu Přátelství (zleva). Po ní pokračujeme nahoru. Po 170 metrech narazíme na široké rozcestí-chata U obrazu. Vlevo je chata s mapou, vpravo je cedule s mapou a za chatou je vlevo onen obraz. Postupně si vše prohlédneme a pokračujeme kolem obrazu vlevo nahoru. Do mapy se můžete dívat jak dlouho chcete, stejně hned po 100 metrech narazíte na další rozcestí, na kterém znejistíte: máme jet vlevo nebo vpravo. Já vám to ulehčím, pojedeme vpravo a budeme se až na Dianu držet modré turistické značky.

Po 890 metrech od tohoto rozcestí uvidíte na silnici horizont a za ním pozor: je za ním prudké klesání a po 50 metrech zavřená brána. Objíždí se zleva, a vynoří se tam dost nečekaně. Na dalším rozcestí se dáme po modré šikmo vpravo dolů. Po asi 150 metrech přijedeme na rozcestí u chaty Přátelství. Tam pojedeme dál po modré. Po 300 metrech je další rozcestí, kde pojedeme po asfaltce nahoru. To už slyšíme turistický ruch na rozhledně Diana, ke které vede poslední stoupání.

Rozhledna Diana je nejmladší ze všech čtyř karlovarských rozhleden. Její výstavba plní přání městské rady z roku 1909, kdy podle projektu mělo být na Výšině přátelství (558m n/m) vybudováno dílo v podobě restaurace s rozhlednou. Na vrchol byla naplánována kolejová lanová dráha. Celý projekt byl zadán staviteli Fouskovi z Karlových Varů, který započal se stavbou na jaře roku 1913. Již za rok, přesně 27.5.1914 byla celá stavba předána do užívání. Rozhledna je 35 metrů vysoká a již od počátku je vybavena elektrickým výtahem (jinak vás čeká 150 schodů). Rozhledna je otevřena po celý den, na noc se ale zavírá (v létě tuším ve 21 hodin). Vybírá se vstupné 10 Kč. Na vyhlídkovém ochozu je umístěn dalekohled (za 5 nebo 10 Kč). Je odsud vidět celé město, ostatní 3 karlovarské rozhledny, s dalekohledem i 3 krušnohorské: Tisovský vrch nad Nejdkem, Plešivec a Klínovec (2. nejvýše položená - po Poledníku na Šumavě, 24m vysoká a nepřístupná) s telekomunikační věží (80m vysoká). 6 7 9

Lanovka na Dianu Rozhledna Diana
Vstupenka na Dianu (10Kč)

Až se rozhédneme a eventuelně posvačíme ve zdejší restauraci, budeme pokračovat. Od rozhledny se vydáme k nástupní/výstupní budově lanovky. Projedeme kolem ní a celých 480 metrů se budeme držet modré značky. Opravdu jeďte po té modré a nezkracujte si to. Na zdejších cestičkách se snadno ztratíte (ztratíte cestu na Karlovu vyhlídku). Po oněch 480 metrech narazíte na rozcestí. Koukejte na stromy asi do výše 2,5 metru, na jednom objevíte už skoro rezivou ceduli, která nás směruje doprava na Karlovu vyhlídku. Pojedeme tedy podle cedule. Po 200 metrech narazíme na další rozcestí (kolikáté už?). Vpředu vlevo je zděná kaplička, vpravo hned za rozcestím je Chopinova chata. My se dáme kolem kapličky vlevo nahoru a tentokrát to bude po žluté turistické značce (té se od této chvíle budeme držet pořád, až ke Třem křížům, tak na to nezapomeňte). Po 330 metrech se cesta stáčí vpravo do úhlu 180°. Ne, že by vás to muselo nějak trápit, ale alespoň víte, že jedete dobře. Další stoupání, zatáčka 90° vlevo a čeká nás poslední úsek, který je díky povrchu lepší vytlačit a už jsme u dalšího kýženého cíle.

Vyhlídka Karla IV. je postavena z cihel v pseudogotickém stylu a je nejstarší rozhlednou v Karlových Varech. Není to však originální stavba, je to kopie rozhledny postavené v severoněmeckém Schleswigu. Má 2 cimbuří, ze kterých je možný výhled a až nahoru vede 79 schodů. Městská rada ji za 6.000 zlatých nechala roku 1876 postavit na Výšině Františka Josefa (509m n/m). Na jaře stavba započala a již na podzim bylo dílo dokončeno. Na začátku sezony roku 1877 byla zpřístupněna pro veřejnost. Rozhledna je volně přístupná po celý rok (i v noci). Výhled na některé strany je však díky přerůstajícím stromům omezen. 6 7

Karlova vyhlídka 1 Pohled z Karlovy vyhlídky Karlova vyhlídka 2
Vyhlídka Karla IV. Pohled z vyhlídky na Karlovy Vary. Vyhlídka Karla IV.

Z Karlovy vyhlídky budeme pokračovat kolem rozcestníku dál po žluté. Nemá cenu teď popisovat jednotlivé odbočky, pojedeme prostě pořád po žluté dolů, až po asi 900 metrech přijedeme na silnici.

Tady se musíte rozhodnout. Buď toho už máte plné zuby nebo chcete jet dál. V prvém případě pojedeme po asfaltce vlevo dolů, pořád podél řeky Teplé, projedeme kolonádu a skončíme u Tržnice.

My zvědavější pojedeme také vlevo po asfaltce dolů, ale po 340 metrech odbočíme vpravo na parkoviště. Zde si opravdu pořádně rozmyslete, zda chcete jet dál. Čeká nás pěkné stoupání.

Dobře, takže jedeme dál. Hned po vjezdu na parkoviště zahneme před záchodky vpravo. Cestou do kopce projedeme bránou až dojedeme na rozcestí. Tam zahneme vlevo nahoru, připomínám, že jedeme stále po žluté. Kdo následující půlkilometr vyšlápne na kole, je frajer. My salámisti to raději vytlačíme, půlku cesty máme ještě před sebou. 600 metrů od rozcestí za bránou (12,42km absolutně) nás čeká další rozcestí. Pojedeme vlevo nahoru.

Od toho parkoviště až sem je to docela krpál co? Však ještě uvidíte. Šlápneme ještě párkrát do pedálů a po 650 metrech se v pravotočivé zatáčce vyloupne Libušina chata. Za ní je paseka s výhledem na Vary. Tady si můžeme ověřit, jak jsme vysoko a kolik nám toho, bohužel, ještě zbývá.

Ujedeme dalších 600 metrů a vítá nás Altán básníků a pramen Živá voda. S pramenem souvisí dobrá a špatná zpráva: podle názvu by měl být pitný (dobrá), pokud zrovna není vyschlý (špatná). Pokud máte velký bidon, není co řešit.

Teď nás čekají 2 rozcestí, uvedu u nich i nadmořskou výšku: první je 110 metrů od Altánu básníků, je ve výšce 561m n/m a druhé je 160m od prvního a je ve výšce 580m n/m. Na 160 metrech nás tedy čeká výškové převýšení 19 metrů. Na obou rozcestích se držíme žluté.

Teď už jedeme skoro po rovince, vpravo máme jakési pole či louku, po levé straně stojí jakási "čudná" bouda-možná úl, možná chata, možná hangár, těžko říct. Než stihneme popřemýšlet o tom, co to bylo zač, vjedeme na silnici. Naproti turistická značka ukazuje "žlutá vlevo", my zde ale uděláme vyjímku: pojedeme vpravo. Vyjedeme mírnou pravotočivou zatáčku, mrknem vlevo na letiště a odbočíme na panelovou cestu vpravo. 100 metrů za odbočkou si můžeme vybrat: buď vlevo nebo vpravo a my si vybereme vpravo. Po této cestě dojedeme až nahoru.

Vítkův vrch je další karlovarská vyhlídka. Dříve zde byla i rozhledna (Karlovy Vary měly dříve 6 rozhleden). Z nadmořské výšky 642m je výhled na Olšová Vrata, Andělskou horu a Doupovské hory. Severní a západní strana je zelesněná. Na vrcholu stojí restaurace (není otevřená-je v rekonstrukci) a vysílač.

Z vrcholu pojedeme stejnou cestou dolů, ale ne úplně. Jistě jste si cestou nahoru všimli vpravo dřevěných laviček, stolků a altánku. K nim teď zabočíme. Odsud je totiž výhled asi nejlepší a můžeme se tu i posilnit. O tom, že jako slušní lidé si svoje odpadky zase odvezeme a vyhodíme až doma snad psát nemusím.. No, už jsem napsal.

Posilněni výhledem a někteří i jídlem sjedeme až dolů na asfaltku a vydáme se zpět. Budeme se držet asfaltky a v místě, kde jsme opustili žlutou, na ni zase navážeme. Po asflatce dojedeme až do Olšových Vrat, kde odbočíme do jednosměrky vlevo. Jednosměrkou v protisměru by se sice jezdit nemělo, ale zase na druhou stranu včas vidíme auta a jejich řidiči zase nás a navíc nás ze zadu nemůže (nemělo by) nic překvapit. Komu se to nelíbí, ať tlačí. Po této cestě, lemované výstavními baráčky a výhledem vlevo na Vary, Chodov a dál doraíme na kruhový objezd. Projedeme ho rovně. Teď pozor: 240 metrů od kruháče je na lampě cedule "Hvězdárna 100m vpravo". Odbočíme tedy přesně podle cedule vpravo a přesně po 100 metrech dorazíme ke hvězdárně.

Hvězdárna na Hůrkách slouží také k rozhlížení, ale pouze po noční obloze. Nic bližšího se mi k ní nepodařilo zjistit, uvedu jen telefonní číslo pro případné zájemce: 017-322 57 72. Radioamatérovo oko jistě spočine na střeše, kde uvidí 7el. quad a 2x GP (radioamatérské antény). Ano, odsud se i vysílá. Ostatní si určitě všimnou GSM vysílače kousek pod hvězdárnou (Oskar to není).

Plán Karlových Varů na Hůrkách

Pokračujeme dále, do lesa. Je takový docela ponurý. Určitě tam už někdy někoho zabili, znásilnili nebo přesvědčili na MLM. Po 240 metrech nás čeká rozcestí, takže se zase budeme držet žluté až narazíme na louku. Projedeme jí rovně. To už sjíždíme dolů, pozor na vystouplé kořeny a kameny. U chatky zahneme vlevo a dojedeme až na silnici.

Na silnici provedeme manévr odbočit vpravo a hned zase vlevo. Ještě než odbočíme vlevo, můžeme si prohlédnout poblíž stojící mapu. Teď už jsme na asfaltové Gogolově cestě a té se budeme držet až na Goethovu rozhlednu. Projedeme kolem altánu vlevo, rodinného domu vpravo, zatočíme doleva a tradá lesem na rozhlednu.

Goethova vyhlídka byla dříve na počest habsburské korunní princezny pojmenována Vyhlídka princezny Stefanie (Stephaniewarte). Stojí na Výšině věčného života (639m n/m), dosahuje výšky 42m a je druhou nejstarší rozhlednou v Karlových Varech. Současně je zde také nejvyšší a nejvýše položenou rozhlednou. Tento objekt restaurace s rozhlednou byl za peníze městské spořitelny (35.000 zlatých) postaven podle projektu vídeňských architektů Fellnera a Helmera (mají na svědomí třeba i Lázně I nebo divadlo). Slavnostní otevření se konalo 21. července 1889. Až nahoru vede 150 schodů, což nás ovšem trápit nemusí. Rozhledna je uzavřená a podle informací z Magistrátu města KV asi ještě nějakou dobu bude. Hledá se totiž nový nájemník. 6 7 11

POZOR: jak se můžeme dočíst na internetových stránkách Magistrátu města Karlovy Vary, konkrétně ze zápisu jednání Rady města z 15.1.2002, "Rada města schválila smlouvu o nájmu objektu Goethova Vyhlídka se st.p.č. 3146 o výměře 270m2 a přiléhající p.p.č. 3145 o výměře 2317m2 mezi Městem Karlovy Vary a Františkem Gáspárem.." (nacionále vynechány) "..a to ve výši 206.960Kč/rok s tím, že Smlouva o nájmu bude dále obsahovat: 1. Povinnost nájemce k provedení oprav a technického zhodnocení předmětu nájmu v částce max. 700.000,- Kč v období 12 měsíců ode dne účinnosti Smlouvy o nájmu.." (další body vynechány). Doufejme tedy, že k otevření dojde co nejdříve.

Goethova vyhlídka 1 Goethova vyhlídka 2

Dál bude cesta náročná na orientaci, budu proto uvádět přesné vzdálenosti. Za rozhlednou pokračujeme dál, tentokrát už po pěšině. Budeme se stále držet žluté a v orientaci nám teď pomůže i modrobílá značka pro výletní okruh č.12. Cestu si nebudeme zkracovat, ale pojedeme přesně po vyznačených cestách. Po 590 metrech zahneme vpravo a po 70 metrech docela nečekaně vlevo (na žlutou) a rovně (opouštíme modrý okruh 12!). Po 200 metrech odbočíme vlevo, po 50m zase vpravo a po 60m zase vpravo. Po 170 metrech je nějaká No name (bezejmenná) chatka, hned za ní je rozcestí a na něm pojedeme vlevo (ale NE na ten vrch-Ottova výšina). Po 240 metrech je levotočivá zatáčka a za ní je super výhled na Drahovice (před) a Bohatice (za řekou). Po 260 metrech je takové těžko popsatelné rozcestí, pojedeme vlevo rovně zkratkou a navážeme opět na žlutou. To už přijíždíme k další vyhlídce, navíc velmi známé a velmi významné.

U tří křížů (554m n/m), to není jen místo s výhledem na Karlovy Vary. Karlovaráci je budou znát zejména jako televizní vysílač, GSM vysílač a gymnazisti jako místo, kam je učitelé tělocviku nutí za trest běhat. Tři velké dřevěné kříže jsou podobenstvím biblické Golgoty, byly postaveny kolem roku 1640 jako výraz vítězné rekatolizace města a kraje, který byl předchozích 100 let oddán víře luteránské. Vrch je opředen četnými strašidelnými pověstmi o bludičkách a vraždě tří bratří. U Tří křížů stávala restaurace a zvláštní altán Camera obscura (temná komora), v jehož ztemnělém prostoru se na stěnu promítaly světelné obrazy krajiny. Altán byl koncem roku 1997 opět vystavěn. 11

Noční fotka z altánu Pod třemi kříži

Cesta se nám blíží ke konci. Za Třemi kříži pokračujeme dál, odbočíme vlevo a frčíme k dalšímu altánu. Je to altán Pod třemi kříži a nabízí skoro stejný výhled jako altán předchozí, jen je vidět víc vpravo. Pokud byste odsud chtěli dělat snímky tak vězte, že sem musíte ráno. Od altánu jedeme k rozcestníku Pod třemi kříži (526m n/m). Kolem něj pokračujeme po asfaltce dolů, na rozcestí zelené turistické trasy. Pozor, sjezd je to opravdu hodně prudký.

Dole, těsně před vjezdem na Hřbitovní ulici (zelená turistická) stojí vlevo mapa. Na Hřbitovní se dáme vlevo až dojedeme na křižovatku. Tam dáme všem zleva a zprava přednost a pokračujeme rovně, z kopce. Jedeme pořád dolů, až přijedeme k ulici Na vyhlídce, kde dáme přednost a odbočíme doprava dolů, kolem polikliniky. Dál už snad cestu nemusím popisovat, pojedeme pořád dolů a přes kruhový objezd k Tržnici. Na tachometru bychom měli mít údaj asi 23,2 km. Líbil se Vám výlet?

Naposledy aktualizováno: 01.06.2016